Evropská komise předpokládá, že členské země pro proces rozhodování o hlubinném úložišti jaderných odpadů připraví národní legislativu, která zajistí dotčeným obcím důstojné a rovnoprávné postavení v procesu hledání finální lokality pro hlubinné úložiště. Bohužel Česku republika svůj závazek dlouhodobě nenaplňuje.

Druhou zásadní otázkou je vlastní koncepce České republiky pro nakládání s tzv. vyhořelým palivem z jaderných elektráren. Jde o použité palivo, které ale má ještě více než 90% nespotřebované aktivity a tudíž v budoucnu může být ještě smysluplně využitelné, jen pro to zatím neexistuje technologický a ekonomicky přijatelný způsob. Řada států v čele s Kanadou, Velkou Británií a dalšími je ale již poměrně daleko ve vývoji nových technologií recyklace vyhořelého jaderného paliva i nových typů reaktorů, které takové recyklované palivo dokáží využít. A tak je na místě otázka. Proč Česká republika úporně setrvává na jediné variantě likvidace vyhořelého paliva a to je jeho nevratné "zakopání" 500 metrů hluboko?

Z těchto důvodů podal poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský písemnou interpelaci na vicepremiéra Karla Havlíčka, kde mu pokládá několik otázek k problematice nakládání s vyhořelým palivem. "Dvě nejzásadnější otázky, které jsem adresoval panu vicepremiérovi, směřují k tomu, kdy vláda předloží tolikrát slibovaný zákon o zapojení dotčených obcí do procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště. A druhý dotaz - proč vláda nehledá alternativu pro efektivnější nakládání s vyhořelým palivem z jaderných elektráren? Doufám, že pan ministr Havlíček zaujme k těmto i dalším dotazům co nejrychleji konstruktivní stanovisko," říká Kaňkovský, který kandiduje za lidovce na hejtmana v Kraji Vysočina.