Pracovní skupina pro zdravotnictví a sociální oblast funguje jako jeden z poradních orgánů tzv. Regionální stálé konference pro území Kraje Vysočina (dále též "RSK"), regionální partnerské platformy, která se v programovém období 2014 - 2020 podílí na naplňování principů územní dimenze v rámci operačních programů.

Zatímco první zasedání pracovní skupiny na konci října minulého roku bylo věnováno převážně sociální tematice, zasedání druhé se zaměřilo na oblast zdravotnictví.

"Zdravotnictví patří k nejvýznamnějším rozvojovým prioritám našeho regionu, proto se snažíme aktivně vyhledávat zdroje finanční podpory pro jeho další rozvoj. Velmi oceňuji, že na únorové zasedání přijal pozvání zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR a podělil se s námi o svůj pohled na tuto problematiku," uvedl předseda pracovní skupiny radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí a prorodinné politiky Petr Krčál.

V průběhu jednání zazněly aktuální informace o existujících dotačních programech, ze kterých je možné čerpat podporu pro rozvojové projekty v oblastech zdravotnictví. Ředitel Odboru evropských fondů Ministerstva zdravotnictví ČR Jan Bodnár pohovořil o možnostech podpory v rámci evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 - 2020.

Na investiční projekty je možné v tomto období využít prostředky především z Integrovaného regionálního operačního programu, který podpoří například pořízení vybavení pro složky Integrovaného záchranného systému ČR nebo nákup technologického vybavení pro vysoce specializovanou péči v oborech onkogynekologie a perinatologie. Doplňkové, nicméně neméně důležité aktivity neinvestičního charakteru bude možné financovat Operačním programem Zaměstnanost 2014 - 2020, který poskytne dotaci na tzv. systémové projekty Ministerstva zdravotnictví. V rámci jednoho z takových projektů na Vysočině vznikne například tzv. Centrum podpory zdraví, které se bude zabývat otázkami zdravotní gramotnosti obyvatel a jejich motivací ke zdravému životnímu stylu.

Mimo operační programy nabízejí podporu do zdravotnictví i další zdroje, jako například tzv. norské fondy, program česko-švýcarské spolupráce nebo některé z komunitárních programů EU.

"Věřím, že spolupráce, kterou se dosud podařilo navázat s řídícími orgány a věcnými garanty operačních programů, bude úspěšně pokračovat i nadále a přispěje k efektivnímu čerpání evropských prostředků pro řešení potřeb Vysočiny ve zdravotnictví," doplnil Petr Krčál.