Ve vybraných lokalitách zůstala část dřevní hmoty z nahodilé těžby ponechána formou ležícího dřeva, ale i stojících souší. V blízkosti turistických cest byly stojící souše kráceny na tzv. torza. Odumřelá dřevní hmota, a to především kmeny starých stromů silnějších průměrů, významně obohacuje chráněná území. Přítomné "mrtvé dřevo" často dodává působivou "pralesní" estetiku, má zásadní význam pro zachování kontinuity lesního prostředí a především vytváří významný biotop pro řadu druhů, včetně těch nejvzácnějších a nejpřísněji chráněných. Význam mrtvého dřeva pro ekosystémy zvláště chráněných území přibližují návštěvníkům též informační tabule, instalované Krajem Vysočina např. v přírodní rezervaci Mrhatina nebo Velký Pařezitý rybník.

Souše jehličnanů mohou mít značný význam nejen pro houby, mechy a bezobratlé, ale jsou i významných hnízdištěm řady ptáků, včetně mimořádně vzácného datlíka tříprstého. Ponechání skupiny souší v okolí hnízdního stromu může zásadním způsobem přispět k zachování hnízdních možností čápa černého nebo orla mořského. "V případě, že z hlediska bezpečnosti osob není možné ponechání stojících souší, přebírají jejich funkci torza a umělé zlomy, které si můžete prohlédnout například v přírodní rezervaci Štamberk a kamenné moře. Kraj Vysočina pomocí informačních tabulí vysvětluje návštěvníkům nejen význam ponechaného mrtvého dřeva v přírodních památkách a rezervacích, ale vzdělávací formou sděluje veřejnosti i údaje o cennosti daného území," dodává náměstek Vlček.